Hledejme a nalezneme!
9. února 2014 v 8:00 | Praguenation | PojednáníKomentáře
Mám to stejně, jako Marie. Sice nehledám, ale novému se nebráním, když se to ke mně ovšem samo nějak dostane... No a pak se většinou jen prohlubuje moje obliba k již oblíbenému :)
Jiný je to, když oblíbené kapely udělaj něco novýho...
Zdenku,
tak to já te pekne zklamu:))) já jsem presne ten komercni typ, kterej jde do kina jen kdyz tam hrajou známý tváře, pustí si jen hudbu od známých...atd. A o knížkách radši ani nemluvim:)))
Každopádně, nechám se překecat a pustim si třeba film,kterej nemá žádnou propagaci..naposledy tomu bylo u filmu Adamovo jablko..ale k tomu mě teda překecal Dan a já jsem mu to dovolila pustit jen proto,že se líbil ten film Janicce:)
Ale k režiserum co zminujes bych mela jen to,že toho prvního Larse von Trier znám jen díky tobě a jeho Nymfomance. První část se mi líbila, druhá tolik ne. A toho druhýho neznám vůbec pro jistotu:))
Je to na člověku, na tom, nakolik je komerční, pohodlný, nebo třeba riskuje tak, že zkusí věnovat čas něčemu neznámému. Sama jsem takový střed. Vnímám známé i nové a pak si dělám obrázek. Koupit se nechám málokdy a když už, tak spíš tím, čemu věřím a co už znám ...
PS: Například včera jsem zuby nehty hájila trojdílnou sérii o rodině Homolkových. Protistrana nedokázala pochopit, čím ten film je tak strašně zábavný, že se tam pořád hádají, že je to ploché,o ničem. Omyl. Oni jsou úžasně normální, ukazují střed flegmatika a cholerika, ukazují výkyvy nálad, přičemž pořád ta láska je to nejdůležitější. Prostě Homolkovi mě baví a i když to není asi vůbec top ten české kinematografie, nedám na ně dopustit, byť musím oponovat i těm, které miluji. A o tom to je - o názorech ...
Zkouším,ale většinou se vracím k tomu zaběhnutýmu.K tomu,co mě osloví.