Hry lásky
26. února 2014 v 8:00 | PraguenationKomentáře
Ano Kiki, naprosto s tebou souhlasím, že je to něco výjimečného a měli bychom k lásce přistupovat, tak jak píšeš. Je mnoho podob lásky. Jinak opět vtipný koment...děkuji :):)
Já si myslím, že na nového partnera vždycky hrajeme takového člověka jakým bychom skutečně chtěli být. A doufáme, že takoví fakt budeme, když budeme s ním. Jenže pak se to nějak zvrtne, zajedeme si do svých starých kolejí a už se začínají ty nešvary objevovat.
Ono je to prostě asi tak i všude - zvířata taky tančí milostné tanečky, naparují se aby udělali dojem a pak? Jsou to stejně "obyčejní" jako ostatní.
A popravdě, nevím jak vy, ale já si vždy nějakého člověka vysním a pak je to mnohdy úplně jinak :-D
Je to zkouška, zkouška toho, jestli jsme schopní toho člověka milovat a být s ním i když není takový jakým si ho představujeme nebo jakým chtěl být on. Protože pokud ne, tak to nemá cenu :-)
Taky přesně vím, o čem je řeč. Ale moc těmhle hrám nerozumim, přijde mi to zbytečně komplikovaný :-) Když mám někoho ráda, dám mu to znát, tak jak to cítím. Když si s někým nesednu, tak je to taky znát. Proč se přetvařovat, že :-) V podstatě si myslim, že ty hry, o kterých píšeš, hry lásky, jsou buď ve snaze udělat dojem (jak jste už popisovali) anebo taková ta ochrana... ochrana před případným zklamáním... jako nedávat najevo, jak jsem z někoho urvaná, protože se bojim, že ho mám radši než on mě anebo že kdyby mě pustil k vodě, cítila bych se "trapně"... ale proč tohle vůbec řešit... proč si kazit ty krásný chvíle, kdy to s člověkem tříská? Jako ta zamilovanost myslim :-))) A když to nedopadne, tak to prostě nebylo to pravý no.... i to k životu patří :-) ale hezký téma bloggere :-)
Téma je to fakt vykutálený. Namlouvací hry. Myslím si, že se ty hry dokonce z obou stran očekávají. Kluk očekává, že holka bude hrát slušňačku (málem pannu nepolíbenou) a bude dostatečně dlouho dělat cavyky, aby si o ní nemyslel že je nějaká taková. Přitom by v návalu lásky třeba ráda na něj skočila a vzala si ho ve vší parádě zrovna tam, kde na to dostane chuť. A ženské, neříkejte že ne;-)
Chlap zase hraje že přece povídání o tom, jaký měla den v práci je důležitější, než že zrovna hraje Chelsea s Barcou "semíčko" ligy mistrů... Bavíme se tady o počátečních fázích a namlouvacích rituálech.
Jakmile se "cavykové období" uchýlí ke konci a partneři si zajedou jakýsi standard, najednou si partnerka dá radši vanu a pleťovou masku, než vášnivou rychlovku v autě a chlap si k fotbálku otevře lahváč a povídání o tom, jaký měla jeho milá den si nechá na později. V lepším případě místo večerníčku. Je to jako v té přírodě. Když už období námluv skončí, každý je "normální" po svém. Důležité je, aby se měli rádi a v důležitých chvílích si dokázali být oporou.
To znám, tyhle hry jsou nejhorší!:)
Já jsem před danem dělala ze začátku , jak vůbec nejím a nemám hlad a hlídám se, dávala jsem mu dojídat moje porce..aby si nemyslel že moc jím a přitom jsem měla ještě hlad:))) takže jsem přijela domů za maminkou a ona mi udělala 3 palačinky s čokoládou a já byla spokojená!:)Taky jsem dělala, že mi nevadí když bude pořád někde trajdat s kamarádama, proto měl pocit že jsem hodně chápající...a když to vidim ted?:))) a co teprv on?:) ale on na mě taky hrál hry, to věčný neodepisování, přitom vím,že si smsku přečetl...atd..ale obecně si myslím,že víc ty hry hrají holky:)
Každopádně láska je něco krásného, jak mezi partnerama tak mezi rodinou, měli bychom si to říkat často, nestačí to jednou za rok o Vánocích nebo k narozeninám za poděkování k dárku... Já se snažím říkat každýmu že ho mám ráda i jen tak a když to řeknu mamince jen tak, tak ji to skoro vždycky dojme:))) ač ji to říkám často:)