close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
Zapisovatelnik

Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!

Hry lásky

26. února 2014 v 8:00 | Praguenation
Hrajete si rádi, anebo jste hraví? To jsme trochu asi všichni. Uvědomuji si ale typy her, které mě nebaví. Jsou to hry vztahové.
V podstatě to asi podvědomě a neúmyslně děláme někdy všichni, aniž bychom chtěli. Jde o to
v jaké míře ty hry hodláme hrát. Pokud jenom ze začátku, než si toho druhého oťukáme, než ho
poznáme,to bych možná ani nespecifikoval jako hru, je to opatrnost. Takových nás je většina - nebo se mýlim?

Mnoho z nás se do vztahu vrhá po hlavě, zamilovanost je mocná čarodějka a někdy z nás dělá tupé a
bezvládné loutky. Já si ale myslím, že je to individuální, každý z nás to máme trochu jinak.

Chtěl jsem mluvit o tom, že když s někým začneme chodit, záleží nám na něm a chceme-li ho na dýl, děláme i věci, které ani dělat nechceme. Děláme ze sebe někoho jiného, než kým jsme, snažíme se toho
druhého přesvědčit, že zrovna my jsme pro něj ten ideál. Naše negativní vlastnosti, jako by nebyly
a my jsme vyrovnanější, než armáda na buzerplace. Postupně, jak druhý začne poznávat, zjišťuje, že tak dokonalí nejsme, ba naopak, řekne si Ty jsi úplně někdo jinej, než jsem čekal...

Je to myslím si přirozený proces. Chceme se udělat lepšími, než skutečně jsme. Nechceme našeho potencionálního
partnera odradit a odehnat. Otázka je, jak moc vybočujeme z toho, jací jsme a jak moc popíráme to, co je pravda.
Když tedy překleneme seznamovací a oťukávací fázi, přichází vůbec to nejlepší. Najednou pociťujeme, že ten druhý o nás nějak ztrácí zájem, ačkoliv tvrdí, že tomu tak není. Náš pocit je neodbytný. Ptáme se dokola: Děje se něco?
To jsme ale zatím stále v prvních měsících vztahu...

Neidentifikovatelné nálady a bezdůvodné mlčící rituály... A my nechápeme co se děje. Pátráme marně po tom, co se stalo. Nejsme si většinou vědomi nějaké své chyby. Je to jedna z těch her, o kterých Vám píšu.

To mě přivádí k otázce, proč sakra? Stala se nám ta nejkrásnější věc, co nás může potkat, láska!
Proč si tenhle fakt musíme kazit tím, že budeme na něco hrát, mít se neustále na pozoru a hlídat si záda.
Měli bychom si tyto chvíle opravdu užívat a né používat nějaké zákulisní triky a čáry máry.

Pokud budeme mít to veliké a neskonalé štěstí, a potká nás něco takového, nedávejme to v sázku a užívejme si to
plnými doušky. To ovšem neznamená, že bychom neměli být opatrní, ale myslím, že není potřeba to hnát do extrému...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Kiki Kiki | 26. února 2014 v 11:53 | Reagovat

To znám, tyhle hry  jsou nejhorší!:)

Já jsem před danem dělala  ze začátku , jak vůbec nejím  a nemám hlad a  hlídám se, dávala  jsem mu dojídat moje  porce..aby  si nemyslel že moc  jím a  přitom jsem měla ještě hlad:))) takže jsem přijela  domů za maminkou a ona mi udělala  3 palačinky s čokoládou a  já byla spokojená!:)Taky  jsem dělala, že mi nevadí když bude pořád někde trajdat s kamarádama, proto měl pocit že jsem hodně chápající...a když to vidim ted?:))) a  co teprv on?:) ale on na mě taky  hrál hry, to věčný neodepisování, přitom vím,že si smsku přečetl...atd..ale obecně si myslím,že víc ty  hry  hrají holky:)

Každopádně láska je něco krásného, jak mezi partnerama tak mezi rodinou, měli bychom si to říkat často, nestačí to jednou za rok o  Vánocích nebo k narozeninám za poděkování k dárku... Já se snažím říkat každýmu že ho mám ráda i jen tak a když to řeknu mamince jen tak, tak ji to skoro vždycky dojme:)))  ač ji to říkám často:)

2 praguenation praguenation | 26. února 2014 v 12:08 | Reagovat

Ano Kiki, naprosto s tebou souhlasím, že je to něco výjimečného a měli bychom k lásce přistupovat, tak jak píšeš. Je mnoho podob lásky. Jinak opět vtipný koment...děkuji :):)

3 Anička Anička | 26. února 2014 v 15:05 | Reagovat

Já si myslím, že na nového partnera vždycky hrajeme takového člověka jakým bychom skutečně chtěli být. A doufáme, že takoví fakt budeme, když budeme s ním. Jenže pak se to nějak zvrtne, zajedeme si do svých starých kolejí a už se začínají ty nešvary objevovat.
Ono je to prostě asi tak i všude - zvířata taky tančí milostné tanečky, naparují se aby udělali dojem a pak? Jsou to stejně "obyčejní" jako ostatní.
A popravdě, nevím jak vy, ale já si vždy nějakého člověka vysním a pak je to mnohdy úplně jinak :-D
Je to zkouška, zkouška toho, jestli jsme schopní toho člověka milovat a být s ním i když není takový jakým si ho představujeme nebo jakým chtěl být on. Protože pokud ne, tak to nemá cenu :-)

4 Adlik Adlik | 26. února 2014 v 19:00 | Reagovat

Taky přesně vím, o čem je řeč. Ale moc těmhle hrám nerozumim, přijde mi to zbytečně komplikovaný :-) Když mám někoho ráda, dám mu to znát, tak jak to cítím. Když si s někým nesednu, tak je to taky znát. Proč se přetvařovat, že :-) V podstatě si myslim, že ty hry, o kterých píšeš, hry lásky, jsou buď ve snaze udělat dojem (jak jste už popisovali) anebo taková ta ochrana... ochrana před případným zklamáním... jako nedávat najevo, jak jsem z někoho urvaná, protože se bojim, že ho mám radši než on mě anebo že kdyby mě pustil k vodě, cítila bych se "trapně"... ale proč tohle vůbec řešit... proč si kazit ty krásný chvíle, kdy to s člověkem tříská? Jako ta zamilovanost myslim :-))) A když to nedopadne, tak to prostě nebylo to pravý no.... i to k životu patří :-) ale hezký téma bloggere :-)

5 Martin Martin | 27. února 2014 v 15:47 | Reagovat

Téma je to fakt vykutálený. Namlouvací hry. Myslím si, že se ty hry dokonce z obou stran očekávají. Kluk očekává, že holka bude hrát slušňačku (málem pannu nepolíbenou) a bude dostatečně dlouho dělat cavyky, aby si o ní nemyslel že je nějaká taková. Přitom by v návalu lásky třeba ráda na něj skočila a vzala si ho ve vší parádě zrovna tam, kde na to dostane chuť. A ženské, neříkejte že ne;-)
Chlap zase hraje že přece povídání o tom, jaký měla den v práci je důležitější, než že zrovna hraje Chelsea s Barcou "semíčko" ligy mistrů... Bavíme se tady o počátečních fázích a namlouvacích rituálech.
Jakmile se "cavykové období" uchýlí ke konci a partneři si zajedou jakýsi standard, najednou si partnerka dá radši vanu a pleťovou masku, než vášnivou rychlovku v autě a chlap si k fotbálku otevře lahváč a povídání o tom, jaký měla jeho milá den si nechá na později. V lepším případě místo večerníčku. Je to jako v té přírodě. Když už období námluv skončí, každý je "normální" po svém. Důležité je, aby se měli rádi a v důležitých chvílích si dokázali být oporou.

6 Verča Verča | E-mail | 28. února 2014 v 10:39 | Reagovat

Mluvíš mi z duše. Díky za hezký článek.

7 praguenation praguenation | 28. února 2014 v 19:48 | Reagovat

Děkuji všem....

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama