10. února 2014 v 8:00 | Praguenation
|
Když si vzpomenu na Elenku, což je v mém případě v podstatě pořád... Není hodina ze čtyřiadvaceti, kdy bych naší princezně nevěnoval myšlenku, usměv... nad nějakou situací, co jsme s Elenkou prožívali.
Neustále musím tu naši statečnou a silnou, houževnatou bojovnici obdivovat. To, co musela dennodenně prožívat, s jakými útrapami se takto malý brouček musel potýkat. Nikoho statečnějšího jsem ve svém životě nepoznal a myslím, že už nepoznám!
Když pomineme nemocniční peripetie, tak se Elenka s takovými v menším musela potýkat i doma. Ať to byly dvakrát denně injekce na ředění krve nebo zapínání kyslíku na noc, který ze svého nemocného a zároveň silného srdíčka nenáviděla. Zmíněné injekce také ne! Pro toto vše svoji Elenku moc obdivuji a jsem si celkem jist, že nikdy ve svém životě nebudu, a nebyl jsem ani z poloviny, tak statečný, jako ona.
Posral bych se strachy, zalezl do kouta a tam bych byl do konce svých dnů! Elenka mě právě fascinovala svou silou v ohledu toho, že přes tyto zlé a ošklivé věci se dokázala tak na plno radovat ze svého života. Opravdu jen zřídka kdy dávala najevo, že jí není dobře a podle mě to muselo být daleko častěji, než jsme si mysleli. Musela to snad na nás hrát, napadlo mě. Aby si rodiče o Elenku nedělali starosti a mohli si s ní v klidu a nerušeně hrát...
Nedokážu si, ani v nejmenším, představit, co musela cítit těsně po operacích, co jí muselo probíhat v té malinké makovičce! Zmatek a otázky " Co se mi to děje?"
Hrála si vesele se svými hračkami a nedala najevo ani náznak bolesti.
Užasná na ní byla jedna z mnoha věcí - Elenka šla svým strachům a běsům naproti. Ty její věčné hry na paní doktorku Bukovou, měření saturace a píchání injekcí panenkám. Hry s velkou nemocnicí, kde to bylo na chlup stejné, jako v pravé velké nemocnici. Takhle Elenka fungovala úplně ve všech ohledech. Byla silná a statečná za nás za všechny!!!
Měli bychom si z Elenky vzít příklad!
Pro mě se Elenka stala ztělesněním statečnosti a mým vzorem pro zbytek života!
Mělo to být naopak....
Kyslík putoval všude s námi...
Ani jako její bodyguard jsem ji nedokázal uchránit před vším...
Moje odvážná Elenka
Je krásná ... mám pocit, že někdy neplatí, když se o někom malém (postavou) říká, že je malý (věkově). Mnohdy je totiž malý jen vzrůstem, ale mentálně ty dospěláky o několik levelů převyšuje. Elenka je právě tím příkladem, kdy svou velikostí dokáže ty "velké" hravě strčit do kapsy.