No Future!
13. února 2014 v 8:00 | PojednáníNemám rád konzum a moc se ani neztotožňuji s touto konzumní společností. Nebo je to nesmysl?
Tak na půl.
Má mladá léta, období od 15 do skoro 18 let. Léta dlouhého a barevného číra, těžké revolty s výkřiky NO FUTURE!, za poslechu kapel, jako Sex Pistols, The Exploited apod.
Z pohledu tehdy náctiletého kluka, který zavrhuje všeobecnou komerci, opovrhuje autoritami a v podstatě vším, co bylo spjato s touto společností, bylo tehdy nemyslitelné, navštívit diskotéku, anebo jakýkoliv luxusní podnik, i pokud by se mi v něm sebevíc líbilo.
Věřte, že tehdy nelíbilo!
McDonalds byl absolutně tabu, i jemu podobné řetězce. Jízda autobusem nebo tramvají zásadně na černo a kdo si koupil lístek, byl vyvrženec a hlavně idiot. Tato má mladická, soukromá, antispolečenská revoluce, na kterou mimochodem velmi rád vzpomínám, měla jeden zásadní cíl protestu a nenávisti - vedl jsem ji vůči neonacismu a xenofobii.
Zmíněné negativní fenomény dnešní doby ve mně zůstaly. Zůstaly v tom smyslu, že je nenávidím dodnes!
Tehdy jsme se snažili, s notnou dávkou radikalismu, proti těmto záležitostem otevřeně bojovat.
Změnila se doba. Je mi 35 let, autobusem i tramvají jezdím, né tedy už na černo. Do Kfc a McDonalda chodím výjmečně, ale chodím. S kapucou a šátkem do ulic už rozhodně ne!
Dospěl jsem a konzum - v mnou přípustných, rozumných mezích, se stal součástí mého běžného života. Z tehdejších kamarádů a druhů v revoltě, se stali sociální kurátoři, členové různých politických stran, manažeři realitních a reklamních agentur. To co jsme tehdy prožili, patřilo do té doby, některé zásadní věci jsme si ale přenesli do dob nynějších.
NO FUTURE!
Komentáře
Časy i názory se mění... ale každá zkušenost nás nějak formuje, něco v nás zanechává, což je jen dobře, protože jinak bychom nebyli tím, kým zrovna teď jsme.
Hezký článek, Zdeňku.
Taky si pamatuji na NO FUTURE! Měla jsem to napsané na sešitě ve škole a učitelka mi jednou po nečekaném vyvolání a udělení pětky řekla, že to sedí :-P
Jinak, hezké články!
Alespoň je na co vzpomínat.Na dětství, pubertu a dospělost.Formuje se nejen tělo,ale i názory a o tom to je.
Je dobře, že své názory stále máš, ale vidíš že hnát je do extrému je už zbytečné...a to jen podrthuje tvou dospelost což je moc dobře.