Melancholia
Opadané listí ztrouchnivělého stromu,
oprýskaný štít starého domu,
okna popraskaná, hledící směrem do starého lomu.
Sychravý studený vítr, tančících meluzín hvízdot,
větve ulámané, seschlé,
na jedné z nich opuštěné hnízdo.
Tichá píseň starých klád,
jak podle not vrzají.
Na představení bez nástrojů,
větve z lesů tleskají.
Zvláštní to publikum, stromy, ptáci v nich.
Tu se chladný déšť snášet začal v rytmech koncertních.
Deštivé ráno nehostinného kraje,
další uplakaný, smutný den.
Kapky naráží do oken a déšť chladně klepe
do tabulek.
Je to kapela poněkud ponurá,
do toho všeho bouřlivá rozmluva,
mezi deštěm a větrem,
tam hned za oprýskaným domem.
Kdo spor vyhraje?
Snad slunce možná pochodí...Možná!
Fakt pěkný!