Každý kdo mě zná nebo občas čte, tak zná mé názory a postoje na současné společenské, či politické dění. Děje se toho tolik, že by můj blog byl těmito tématy zahlcen a věřte, že by bylo stále co psát. Můj blog vzniknul z trochu jiných pohnutek a nechci, aby se stal nějakou názorovou politickou agitkou. Nedávno jsem překročil čtyřicítku a rozhodl jsem se, že s tímto už končím. Nemyslím tím se psaním jako takovým a také nechci slibovat, že pokud mě něco hodně namíchne, nebo znechutí, tak se k tomu nevyjádřím.
Chtěl bych do svých článku vnést trochu duchovního rozměru, tím nechci říci, že se zde dočkáte nějakého ezo okénka, to rozhodně ne. Jen bych rád navázal na původní myšlenku svého psaní a šíření v pozitivnější rovině. Vztek a nasranost je fajn, pokud má své opodstatnění a vy vnitřně cítíte, že to musí ven. Pravda je taková, že se to jsou negativní emoce a také se v nich můžeme sami časem utopit.
Když budeme vystupovat proti negaci, ignoranství a zlu, lze to i malinko pokornější a poklidnější cestou. Při tom radikálním boji by se nám mohlo stát, že se přestaneme odlišovat od druhé strany, proti které vystupujeme. To však zase neznamená, nešířit své postoje a zdravé principy dál. Jsou určité aspekty, kdy je určitá dávka radikalismu na místě, tam však je nutné být obezřetný, ta hranice je velmi tenká.
Tím, že jsem se ocitl v podstatě v druhé polovině své existence, tak už vnímám určité věci v jiném kontextu. Stále sám se sebou v mnoha věcech bojuji, je to možná nekonečný boj, ale ta trocha pokory asi nikdy neuškodí. Vždy budou věci, které mi budou vadit, události které mě nenechají chladným, to si ani nedokáži představit. Vždy jsem stál za svými principy i když nebyly vždy populární a také byly značně menšinové, nicméně jsou mé a jsem to já.
Tím chci naznačit, že se zde začnu zabývat životem jako takovým se všemi jeho aspekty. Nevylučuji, že nebudou leckdy ostřejší, pokud to bude situace vyžadovat, ale kultivovanost může být přítelem naštvanosti. Těch důvodů je stále mnoho, všude kolem nás, od bezpráví až po všeobecnou nenávist. Nenávidět je jednoduché, ale pochopit, to je věda.
Mám připravenou novou rubriku, Nejen Pražské zápisky, tak u dalšího článku...Ahoj.