Rád bych apeloval na zdravý rozum, který předpokládám používá většina lidí v této společnosti. Někdy se může zdát, že těch co ho nepoužívají je většina. Já si to ale nemyslím, protože dennodenně potkávám lidi, kteří mají podobné smýšlení. Také čtu mnoho článků či postřehů od těchto lidí. Vždy bude něco s čím se v tomto světě nebudeme schopni ztotožnit, vždy se k nám dostane informace, která nás vyvede z míry. Občas se potkáme s někým, kdo nám bude tvrdit opak toho o čem jsme přesvědčeni. To vše je celkem přirozené, protože každý máme svůj úhel pohledu na to, co je podle nás objektivní pravda.
Dnes nemůžeme spoléhat ani na mediální obraz, který nám je předkládán. Můžeme z něho samozřejmě čerpat, ale sami si k tomu musíme poskládat to pomyslné puzzle. Dílek k dílku tak, aby to do sebe zapadalo, abychom se dobrali, alespoň částečně k nějaké pravdě. K tomu je třeba právě špetka toho zdravého rozumu a kritického myšlení. Ze všech stran nám proudí různé dezinformace a různé druhy manipulací. Občas je opravdu těžké se v tomto zorientovat a srovnat si, co z toho můžeme vlastně použít. Když však vyvineme určité úsilí, tak se v tom lze zorientovat. Někteří politici obchodují se strachem a populismem. Jedno s druhým úzce souvisí, protože populismus vytváří právě tento strach. Strach ve spojení s nevědomostí a neuvědoměním si určitých souvislostí, je velmi mocný nástroj ke stvoření nenávisti.
Mnoho evropských politických stran s tímto aspektem operuje. Zaměřují se právě na ten segment populace, který skrze lákavý obal nevidí shnilý obsah. Populistická rétorika je právě stavěna na tom, že přináší jednoduchá řešení pro cokoliv. Realita je samozřejmě jiná, ale mnoho lidí na podobnou řeč slyší, protože je jednodušší přijmout něco takového, než sám začít kriticky uvažovat.
Právě ta zmíněná nenávist v této společnosti nebezpečně pučí a začíná se objevovat něco, co by mohlo mít velmi nedozírné následky. Vzniká mnoho ultrapravicových a neofašistických frakcí, které získávají na síle. Dokonce tyto frakce, nebo strany se dostávají na vysoké politické posty a to je něco, čemu by tato společnost rozhodně neměla přihlížet. Národní fronta ve Francii, Afd v Německu, Kotlebovci na slovenské straně a SPD v České republice. Může se zdát, že tyto strany nejsou nebezpečné a že právě přichází pouze s tou zmíněnou populistockou rétorikou.
Problém je, že v každé zemi je minimálně jedna strana podobného smýšlení a tak nějak nás na tom našem kontinentě nebezpečně obklopují. Z něčeho malého a plížového může vyrůst pořádně velká a hladová bestie. Mam stále na paměti období konce třicátých let, kdy díky velké hospodářské krizi a notnou dávkou populismu a fanatismu, vyhrál Adolf Hitler volby. Nevím jak dalece oprávněné jsou mé obavy, z nastolení podobných pořádků. Jedno však vím zcela jistě, historie se opakuje a to v pravidelných intervalech. Občas mám silný pocit, že některé historické události a fakta, jsou přeneseny do doby současné a s nimi vnímáte atmosféru tehdejší doby. Samozřejmě v menším měřítku, ale určité signály přicházejí.
Proto si dovolím nemít strach z ovládnutí evropy muslimskými nájezdníky, ale spíše z nepřítele, který nám zde roste tiše a nenápadně. Rodí se v našich metropolích městech a vesnicích. Je to nacionalismus prezentovaný jako patriotismus. Neonacismus který je ještě nebezpečnější, kde nenávist vůči všemu je hlavním heslem. Proto bych rád apeloval na všechny slušné lidi. Nepřípustme, aby se toto absolutní zlo stalo součástí našich životů a prorostlo do našich srdcí.
Stvořme nové lego!